Cita: "Jak to vidím já..."

Narodila jsem se 22/6/2003 v Bělé u Pecky mamince Dolly z Habrových Hájů a taťkovi Eddymu vom Gstettenhof spolu s dalšími sourozenci: sestřičkami Casey a Cornelií a brášky Cyrusem, Césarem, Carem a Cyrem. Měla jsem se moc dobře, vlastně jsem jen baštila, spala, hrála si se sourozenci a zlobila mamču. Jednoho srpnového dne k nám přijeli na návštěvu dva podivní lidé, nikdy před tím jsem je neviděla...byli ale vcelku sympatičtí, tak jsme se s nimi všichni začali kamarádit. Já jsem po nich skákala, kousla je a jim to vůbec nevadilo :o)))) Nakonec to dopadlo tak, že si mě vzali s sebou domů...cestou jsem jim ukázala, jak umím v autě taky krásně zvracet...jinak jsem byla na mé poměry velmi hodná, bylo to spíš dáno tím, že jsem si nebyla jistá, co se bude dít. Pak jsme dorazili do Liberce, kde byl můj nový domov. Moje první expedice byla na zahradu, kde jsem si všechno hezky očůrala, aby bylo jasné, kdo je tu pánem:o) Páníčci byli celí štěstím bez sebe, že mě mají doma...Nemohla jsem si stěžovat,čekal na mě krásný pelíšek a vůbec všechno co jsem potřebovala. Akorát strava byla hrozná, snažili se mně dávat nějaké sušené kuličky..a já je plivala a plivala :o) Panička se brzo naučila připravovat mi masíčko, takže ani po této stránce jsem si nemohla ztěžovat.  První noc se mě pokoušeli vyhnat z postele, nechápu, co je to napadlo, ale od té doby spím s nimi v pelíšku. Byla jsem moc hodná holka, vůbec jsem neplakala a nestýskalo se mi po mámě. Dokonce jsem jim neudělala doma ani jednu loužičku, moc jsem se snažila uplatnit co mě mamča naučila:o)

Postupem času jsem se poznala s různými lidmi a pejsky, které páníčci znali...a všichni mě hrozně rozmazlovali, nosili mně dobrůtky, hráli si se mnou...

Páníčci po mně od prvního dne chtěli, abych je poslouchala...a já je mám moc ráda, tak jsem se od malička moc snažila. Všechny povely jsem se naučila rychle, nenapadlo mě neposlouchat..to přišlo až když jsem přišla k rozumu v pubertě, to jsem páníčkům cvičila nervíky, ale časem se to taky zpravilo.

Když mi bylo asi devět měsíců, jeli jsme na zvláštní výlet...na výstavu do Benešova u Prahy. Bylo tam moc moc výmaráčků, dokonce jsem tam viděla i bráchu Cara!!!! Pak jsem se musela s paničkou předvádět v kruhu, celou dobu nás pozoroval pan rozhodčí - nakonec to nebylo špatné, dostala jsem prý moc výborné ocenění a pohár - ten jsem  prozkoumala, nedal se sežrat, tak si ho vzali páníčci. To byla moje první výstava...od té doby jsem byla na spoustě podobných akcí, někdy se mi sice nechtělo vůbec předvádět, ale panička měla většinou moc velkou radost, jaká jsem pěkná holka a jak se pánům rozhodčím líbím. Abych řekla pravdu, tak já tyhle akce moc nemusím, ale máme tam spoustu kamarádů a kamarádek, tak jezdím ráda - navíc páníčci mi vždycky koupí něco dobrého na zub, což také není k zahození.

Abych nebyla jen na parádu, tak také makám jako správný lovecký pes. Od štěněte jsem vystavovala aspoň ptáčky, pak přišel na řadu pořádný výcvik. Naučila jsem se páníčkům nosit bažanty  a zajíce, předvedla jsem jim co ve mně je, jak my lovečáci krásně hledáme, vystavujeme, postupujeme...Musím říct, že páníčci nebyli na začátku žádní profíci, museli se učit stejně jako já, ale jsem moc ráda, že jsme to společně zvládli a já nemusela být na výcvik u nějakého cizáka :o)

Letos jsme byli na zkouškách vloh, na zkouškách z vodní práce a pak na podzimních zkouškách - ty pro nás byly prý nejdůležitější. Vedl mě na nich páníček, vůbec jsem nechápala, proč byl tak zelený a nervózní...:o) Zkoušky jsme udělali v první ceně,dostali jsme pár papírů a jeli domů. Já jsem byla pořádně unavená, ale užívala jsem si toho, jak byli páníčci nadšení a pořád mě hladili a říkali že jsem jejich šikovná holka...no a panička dokonce brečela, nechápu proč :o)

Pracuji moc ráda, ale stejně tak mám ráda, když jezdíme na různé výlety..a já si jen tak lítám a blbnu. Máme spoustu psích kamarádů, tak nejsem na vymýšlení různých akcí sama.

Myslím, že mám moc velké štěstí a že jsem moc spokojená šedimrška, že mám tak hezky vycvičené páníčky  a mám se mooc dobře:o) Někdy zlobím, to anooo, to jsem pak Citucha, koza šedá...ale většinou jsem hodná Cituška, Citulí, myška...

Cita - haf